Ještě pořád, pět dní po skončení srazu jsem unavený. Ještě pořád mě však uvnitř těla hřeje pomyšlení na ty báječné čtyři dny, které jsem strávil přípravou a samotným srazem. Obklopen Petrem Jirsou a Radkem Kovářem, kteří se mnou sraz organizovali, Petrovou manželkou Markétou (svatou to ženou), jeho synem Petrem a také Aničkou Pajerovou ze Spolku Orlík – Sedlec, která

Líbila se nám s Jiřím Alfa na prodej. Uvažovali jsme, že do ní půjdeme. Inu domluvili jsme setkání a zajeli po služební návštěvě Chomutova ještě do Litvínova. Věděli jsme, že prodávající má na ruce víc aut a očekávali něco na způsob autobazaru.

Mohl bych napsat obvyklou reportáž o srazu, jako v mnoha jiných médiích. Vypadalo by to takto:

V sobotu 16.7.2016 se konal již po sedmé známý jihočeský závod veteránů Křenovická jízda v Křenovicích u Písku.

Už je to pár let dozadu, ale furt na něj vzpomínám. Pokaždé, když jsem v něm jel, připadal jsem si jako německý podnikatel, který obchodoval s kazeťáky a vůbec elektronikou („Hi-Tech“), vyrobenou v Japonsku v sedmdesátých letech. Nevím, proč zrovna to, ale nějak mně to na to sedí.

Končí pracovní týden a těsně před odchodem z práce mám nutkání …. ne ! Zakážu si to a v klidu odjíždím z práce. Po příjezdu domu nutkání stále přetrvává … Nedá mně to a musím se podívat, co se kde objevilo nového. Teď se asi ptáte, co nového? Je jasné, že myslím na ty staré herky.