Nedávno jsem zde pověsil krátké video z letiště u Mnichova Hradiště, kde jsem potkal na přistávací dráze podivnou kombinaci audin. Jedna červená A5 s chlápkem, co se se mnou odmítal bavit a u toho dvě nádhery na veteránských značkách. Tož to mi nedalo a majitele jsem si odchytil stranou, abych jej vyzpovídal.
Pan Štěpán mi prozradil, že jde o repliky Audi Sport Quattro, to je ta kratší bez přídavných světel a Audi Quattro A2. Konečně jsem si udělal obrázek a jasno, jakožto chodící zásoba všeho možného jen ne encyklopedických informací jsem v této oblasti trochu tápal.
Repliky postavil se svým známým, který kdysi za ním přišel, aby mu pomohl postavit repliku prvního quattra, protože byl do něj zamilovaný. Tomu nelze nerozumět. A pokud chcete koupit originál, je to pro normálního smrtelníka jen velice málo možné. Jsou totiž dost těžko dostupné, v Tescu například ani jedno z 219 kusů vůbec nekoupíte. Jejich cena za dobu existence vyšplhala ke dvoum až pěti miliónům. Zřejmě podle to, čí zadek propotil sedačku a jak moc je který kus bouchlý. V Čechách jde o jedinou jezdící repliku, originál zde údajně není žádný.
(Hm, nechává se takové auto v „původním“ nabouraném stavu, protože tuto patinu zajistil nějaký slavný závodník? Zvýší se tak cena vozu, protože je to kus, co nedojel nějaký slavný závod?)
Pan Štěpán svému kamarádovi rád a lehce pomohl, neboť se zabýval výrobou laminátových produktů. Vzít míru na formu a vyrobit podle ní díly tudíž nebyl problém. Samozřejmě nejen karoserie, původně ze sedanu, dělá quattro, jenže mechanické části jsou v podstatě totožné s později vyráběnými Audi 80 a 90 pro civilní účely. To vezmete nápravnici, kardan, třeba i převodovku z 2,7 BiTurbo a všechny příruby jsou udělány tak, že auto lze poskládat jako stavebnici. Přidáte 20ti ventilový pětiválec s turbem o výkonu cca 280 koní a auto je hotové (babicovo „Pokud nemáte pětiválec, dejte tam tříválec“ by asi úplně nefungovalo, asi nemělo by to ten odpich).
Vzhledem k cenám takových dárců orgánů ať již na trhu s ojetinami nebo v druhovýrobě lze repliku postavit, udržovat při životě a užívat si ji za relativně normální peníze. Stavba první repliky trvala cca 8 měsíců, na A2 už věděli kam a na co šáhnout, takže ji po pěti měsících měli hotovou a v době našeho setkání šlo v podstatě o nové auto. Z dárce Audi Coupé GT5 zůstalo v podstatě jen dvěře a střecha. Á dvojku pánové postavili s použitím desetiventilového pětiválce s turbem a elektronickým vstřikováním již pro pana Štěpána, protože se v rámci prací na Sport Quattro do myšlenky bavit se jízdou na klasické čtyřkolce zamiloval. Manželka je přitom zastánce hesla „Kdo si hraje, nezlobí“, takže mu čas strávený na dílně nebo v terénu toleruje a autem se také ráda sveze.
Se Sport Quattro začali pánové objíždět nějaké ty rallye závody, rozhodně si auto nepostavili na leštění v obýváku. A a že nejsou dařilo se jim zejména na sněhu a párkrát i vyhráli. Dvakrát ale auto „zakoplo“, v Bad Schembergu šlo přes zvodidlo a přes boudu, tak se rozhodli nadále jezdit spíše v kopcích kolem baráku a moc to netrápit. Oprava sice nebyla náročná, ovšem dostatečnou zábavu si prý užijí v nedalekém Českém ráji. V této oblasti je můžete potkat na benzínce nebo u cukrárny a klidně je je zeptejte třeba na další technické detaily, rádi si s Vámi popovídají. Je taky dost možné, že je už potkáte v nové replice audiny Waltera Röhrla, na kterou se chystají teď. Co do dalších cílů je už jen pálit benzín. A proč ne?
