Blog o veteránech

Jaký byl Penrite Classic Cup?

Nedávno jsem vyvolával chutě na Penrite Classic Cup, novou možnost zahrát si na Štěpána Mekvína na brněnském Masecu a jelikož já sám jsem nenašel auto v garáži (ani jsem nemohl, žádné vhodné tam zatím není), zjišťoval jsem jak to dopadlo.

Podle fotografií přijelo na okruh pár aut přímo z D1, které se nestihly předělat na závoďáky, většina však byla více či méně vyvedena v sportovním hábu, některé i speciály jsem poznal. O atmosféře psát nebudu, ta se jistě nesla ve sportmanském duchu fair play. Z pole mám informace, že se někteří neudrželi a pěkně to rozjeli. Pokud se tedy někdo na závod chystá jen tak si provětrat ráfky na gumách a vyhnat pavouky z výfuku, bude lepší nechat šampióny vyjet první, aby se startovní pole rozprostřelo po celém okruhu a všichni si zajezdili dle libosti.

Zajímal mě však i názor samotného pořadatele Penrite Classic Cupu, Martina Dundálka, proto jsem mu položil pár otázek a on je téměř všechny uzvedl (dost sportuje). Já jsem se při výslechu označil jako Z (zpátečka) a vyšetřovaný jako M (Martin), to byste ale asi poznali i bez toho. Tady jsou:

Z: Jak jsi spokojený s prvním závodem nultého ročníku?

M: S prvním ročníkem PENRITE CLASSIC CUPU jsem velmi spokojený. Vyšlo nám počasí na jedničku, lidé byli velmi příjemní a každý si přijel historicky první závod užít. Naštěstí nedošlo k žádné nehodě a vše fungovalo, jak mělo.

Z: Vyplnili se tvé očekávání? Zajezdil sis taky nebo jsi musel plnit roli organizátora?

M: Celkově beru tento ročník, jako tzv. nultý. Očekávání jsou víceméně překonaná, spíše se soustředíme na plánování dalších ročníků a velké ambice v dalších letech. Bohužel můj vůz Chevrolet Corvette C3 z roku 1970 nebyl zcela připraven, tak jsem se mohl maximálně věnovat organizaci.

(Z by se chtělo tiše škodolibě uchechtnout, ale zachová dekórum.)

Z: Co ti v paměti utkvělo nejvíc?

M: Nejvíce mě utkvělo v paměti školení jízdy na okruhu. Připravoval jsem ho do tří hodin do rána a moc jsem toho nenaspal. Celý den jsem si pak užíval spánkového deficitu.

(Z by se zase chtělo chechtat, položí však jednu z nejdůležitějších otázek)

Z: Máte tam dobré klobásy?

M: Využíváme profesionální catering přímo v areálu restaurace automotodromu. Závodníci byli velice spokojení a myslím, že se nám podařilo je kulinářsky uspokojit.

(Z si je vědomo, že nedostalo jasnou odpověď a jako správný novinář tuší, že tady se něco tají(!) Proto přitvrdí )

Z: Komu se co posralo a můžeme se mu vysmívat?

M: Toto bych raději vynechal :-)

(Trefa! Něco příšerného se určitě odehrálo. Z zjistí co a čtenářům nemilosrdně předloží pravdu. Z tuší MasecGate)

Z: Předpokládám, že další závody budou taky tak úspěšné, co chystáte na příští rok?

M: Příští rok je ještě otevřený. Naše vize je velmi ambiciózní, ale samozřejmě vše závisí na výsledcích. Mohu prozradit, že naším cílem je pořádat půldenní nebo jednodenní akce.

Z: Co je vlastně cílem PENRITE CLASSIC CUPu, jaká je tvá vize?

M: Naším cílem je vytvořit závodní prostředí pro klasické závodní vozy a veteránské vozy. Můj osobní názor je, že v České republice chybí tento typ závodů a diváckou základnu tu máme velice širokou. To pro nás znamená, že musíme maximálně zapracovat, abychom jim měli co ukázat.

(Z za rozhovor poděkovalo a podezíravě se, jako správný investigativní žurnalista, dívalo na záda odcházejícího M)

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kokořínsko po čtvrté

Letošní zimu jsme opět doufali, že pojedeme Kokořínsko historic rallye na sněhu. Organizátoři moudře posunuli termín z obvyklého začátku února blíže k jaru, kdy v poslední době je větší pravděpodobnost tuhé zimy, aby mohlo zmrznout co nejvíce kytek. Nicméně ani tentokrát se nezadařilo. Víkend před i víkend po nadělilo jak blázen, a zrovna v ten správný víkend byly teploty lehce nad nulou.

Komentáře

2. Sraz youngtimerů

Ještě pořád, pět dní po skončení srazu jsem unavený. Ještě pořád mě však uvnitř těla hřeje pomyšlení na ty báječné čtyři dny, které jsem strávil přípravou a samotným srazem. Obklopen Petrem Jirsou a Radkem Kovářem, kteří se mnou sraz organizovali, Petrovou manželkou Markétou (svatou to ženou), jeho synem Petrem a také Aničkou Pajerovou ze Spolku Orlík – Sedlec, která

Komentáře