Končí pracovní týden a těsně před odchodem z práce mám nutkání …. ne ! Zakážu si to a v klidu odjíždím z práce. Po příjezdu domu nutkání stále přetrvává … Nedá mně to a musím se podívat, co se kde objevilo nového. Teď se asi ptáte, co nového? Je jasné, že myslím na ty staré herky.Tak ještě jinak, pod pojmem staré herky vás může napadnout spoustu věcí, ale opravdu myslím na ty staré káry. Nevím, jestli to znáte, nechcete a třeba ani nemůžete nic koupit, ale stejně se podíváte. Klasifikoval bych to jako určitou nemoc s diagnózou „co kdyby se objevilo něco strašně zajímavého a strašně výhodného na kup“.
Při rychlém rolování inzercí mě praštilo do očí něco malého, zeleného a tak trochu i roztomilého. Po rozkliknutí, ohledání všech fotek a popisu se mě zmocnilo nadšení. Byl zde nabízen Goggomobil T350ccm. V našich vodách poměrně nevídané auto. Na fotce bylo foceno proti garážovým vratům a naskytovaly se dvě varianty. Buď má dotyčný opravdu obrovské vrata minimálně na autobus 706 RTO, anebo má standardní vrata od garáže a prodává něco děsně malého. Varianta B byla ta správná. Goggomobil je z kategorie microcaru. Stále jsem si procházel fotky a srovnával s realitou nabízenou ve světě. Vypadalo vše k neuvěření. Goggo jsem nechtěl zatím kupovat, ale potřeboval jsem o něm zjistit co nejvíce. Proto jsem se naladil do role potencionálního kupce a vytočil jsem číslo uvedené v inzerátu. Na druhé straně telefonu, a vlastně i republiky, jsem zjistil, že je opravdu vše tak, jak je psáno. Po položení telefonu se mě zmocnilo lochtání v břiše a z falešného volajícího kupce se ze mě pomalu stával opravdu potencionální zájemce. O víkendu jsem nedělal snad nic jiného, než prohledával knihy, seděl u počítače a snažil se zjistit vše, co šlo. Nebylo toho málo. Goggomobil vycházel z automobilky GLAS, která byla následně pohlcena automobilkou BMW. Proto na řadě Goggomobilů najdete nálepku se slovy „ já jsem také BMW“ nebo „nedovoluj si, jsem BMW“. V padesátých a šedesátých letech výrobců v kategorii microcar najdete spoustu. Mezi nejznámější patřil Messerschmitt, Peel a jejich legendární P50 (dodnes nejmenší homologované vozidlo pro provoz na pozemních komunikacích). BMW mělo svojí Isettu a spoustu dalších. Goggomobil vyráběl 4 karosářské varianty. Variantu Limo s označením T. Coupé s označením TS. Dodávku TL a sporťák laděný do okruhové placky Dart. Tato mikro auta se vyráběla kvůli dostupnosti pro všechny a jejich jednoduchosti na údržbu a ovládání. Limo T350 v roce 1956, ze kterého je tento kousek, stál 2500 marek. Pokud jste byli labužníci a chtěli jste si dopřát kvalitní mono hudební soustavu, příplatek byl v té době 250 marek. 10% z ceny automobilu nebylo zrovna málo, že?
Po pár telefonátech bylo jasné, že se na něj přinejmenším vyrazím podívat. Návštěvu jsem neponechal náhodě a chtěl jsem jet vybaven tak, abych si ho případně mohl odvést. Otázkou bylo ale jak ho transportovat? Časté problémy jsou spíše opačného rázu. Chcete převést něco tak velkého, že se to nevejde na přívěs či odtahovku. Já jsem řešil přesný opak. Goggo je tak malé, že všude propadne. Proto jsem ještě jednou vytočil majitele, zda-li s transportem Gogga nemá zkušenosti. Měl a poradil mně, ať si seženu dodávku, prý se tam vejde jak nic. Myslel jsem, že si dělá srandu. Našel jsem si rozměry, zajel změřit dodávku a zjistil jsem neuvěřitelné. On se tam opravdu vejde ! V tu chvíli jsem se nazval úchylem, že mě chytlo něco tak malého. Jen pro představu, pokud byste chtěli odvést motocykl se sidecarem, měli byste u většiny strojů s tímto způsobem přepravy díky omezené šířce fakt problém. Po příjezdu na smluvené místo tam opravdu stál. V malé garáži na běžný automobil, ale pro Goggo ? Garáž jak hrom! Stál uprostřed a já na každou stranu otevřel dveře dokořán a stále jsem kolem něj mohl chodit. Po vyřízení potřebných náležitostí jsem najel Goggem do půjčené dodávky a vyrazil domu. Snad každou benzínku jsem si musel zastavit, pod záminkou že musím zkontrolovat, jestli se mu tam něco nestalo. To ale nebyl ten pravý důvod, tím jsem si to jen ospravedlňoval. Ve skutečnosti šlo o pohled, který se naskytl, při otevření bočních dveří. Uvnitř stálo fakt auto. Každou zastávkou se prohlubovala moje vášeň vůči Goggu. Je to prostě kára se vším všudy.
Každý kdo nevěří, že se do něho vejde, může to u mě zkusit. Jen musí dávat pozor, aby špičkou boty nevykopl žárovku v předních reflektorech.
Jak jsem to říkal na začátku? Všichni jsme „dží – ou – dží-dží-ouu“.
Jeee, Mesersmith je ještě menší …
Všimli jste si, že ta „stodvacítka“ není vůbec ošoupaná ?
Mocný dvoutaktní dvouválec, který při rozjezdu míchá „čičikstouny“