„Říkala, že se jmenovala Goldie“ zněla mi v uších replika citlivého leč zásadového zabijáka Marwina ze Sin City, když jsem poprvé uviděl mého kamaráda Radka sedět za volantem kupé odvozeného od piána. Pro těch málo neznalých vysvětlím, že jde o Mercedes Benz řady W123 v dvoudveřové verzi, s pro tuto kategorii typickým chybějícím B sloupkem karoserie. C jako Coupé a E jako Einspritz – vstřikování. Barva tohoto konkrétního kusu byla zlatá champagne, proto mě napadlo to jméno. Už mu (jí?) zůstalo.
Youngtimer do práce
Goldie byl vyroben v roce 1981, tudíž opět patří do kategorie youngtimer, a právě proto se s ním výborně jezdí do práce. To ale trochu předjíždíme, vrátím se do minuty, kdy jsem jej viděl poprvé. Byla to obyčejná ojetina. Alespoň pro mě, léta zvyklého vídat za volantem pián veksláky, světské a jinou podobnou elitu socialismu. Měl kolizí poznačený PP blatník, prošoupané čalounění, sešlý lak, chrčivý zvuk šestiválcového motoru o objemu 2800 ccm. Vespod jsem se raději nedíval a čekal, kdy se jako ve filmovém vyvrcholení připitomělého gagu vyloupne po zabrždění světlo a bude se houpat až do další scény na posledních chatrných drátech. Nic takového se nestalo, naopak mi Radek vysvětlil, že když tohoto chcípajícího koníka nechám napást trávy na zázračné planině, bude z něj ráno udatný oř. Jen se nenechat zmást jeho zevnějškem.
Renovace
Inu, nechal jsem se přesvědčit, byť s doutnajícími pochybnostmi, a přihlížel jsem z povzdálí, jak jej Radek za mé peníze nechává pást na oné trávě. Jo vlastně, o tom jsem se nezmínil – koupil jsem jej od něj a nechal si jej zrenovovat. A skutečně, následky lehké bouračky odstranil jednoduše sehnatelný a vcelku levný náhradní díl, spodek na pár místech vyvařil, celý natřel Noverem a posléze zinkovou barvou. Automatická převodovka byla v pořádku a dle Radkovy zásady se v ní olej neměnil. Narušil by se prý lety zvedený ekosystém a převovka by dle jeho zkušeností nemusel fungovat úplně bezvadně.
Sedačky na prošoupaných místech nechal šikovnou čalounicí opravit pomocí kusu látky z jiného dárcovského vozu, nechal pořádně vyčistit a vycídit interiér. Na motoru provedl Radkův kolega Vítek generálku, vyčistili a seřídili brzdy, servo, diferenciál, zapalování, všechno se vším všudy. Mezitím úplně odstrojil a nechal udělat celolak. Golden champagne samozřejmě. I tentokrát jsme měli na lakýrníka štěstí, i když kapota motoru prošla jeho rukami třikrát. Chvilku jsem se cítil jako v pořadu Wheeler Dealers. Koupíme za dobře hezké auto, opravíme, prodáme jej, pokud možno se ziskem.
Audio pro youngtimera
Já ovšem prodat neumím, natož se ziskem. O tomto aspektu veteránského života ještě pár úvah napíšu. Já Goldieho neprodal a jezdím s ním téměř denně do práce, je to naše druhé rodinné auto. Je na nej absolutní spoleh, vše funguje jak má, resp. to co potřebuji, to funguje jak má. Celkově rekonstrukce přišla na 120.000,- Kč. Sehnal jsem do něj autorádio Becker, trochu starší než Goldie sám, ale stylové. K němu mi prodejce přidal i přepojovací kabel na iPhone, takže si hraju jak král. Samozřejmě zvuk trochu pokulhává, i když jsme v Hifi Stodole vybrali ty nejlepší reproduktory, které tam pasovaly. Dobově byly v autě umístěny dva reproduktory vepředu v palubní desce a vyřezávání dalších děr mi přišlo zbytečné, ne-li barbarské.
Specifika
Při tankování nezapomínám přidat do benzínu náhražku olova protože ventily něměly ještě v té době kalená sedla a brzy by se otloukly. Zjistil jsem, že nepotřebuji ani vyhřívané sedačky, dostatečný přívod vzduchu mi dodá díra mezi dveřmi a střechou po stažení všech oken, čudlíků mám tak akorát. Největší radost mi však dělají známí, kteří po usednutí překvapí pohodlné mercedesí sedačky a po pár metrech s blaženým úsměvem konstatují, že od tak měkkého odpérování si už dávno odvykli a že je to velice příjemné. Inu, v tomto sporťáku nepotřebuji spěchat z A do B jako motokára a pod plným plynem. Dokonce v pohodě dodržuji předepsanou rychlost a zkoušet nejvyšší 200 km/h či zrychení z 0 na 100 za 9,9 s také nepotřebuji zkoušet.