Víkendy u tchýně s dětmi asi naberou jiný rozměr. Jedna její známá mi během tradiční návštěvy řekla, že její syn si pořídil Mustanga. Ten malý Jirka, co jsem jej párkrát zaregistroval se skejtem za barákem, má Mustanga?? Jako starýho Mustanga?
Odpověď jsem znal asi za dvacet minut, když jsme jej kolem poledního nelidsky vyhnali z postele (sorry Jirko) abychom navštívili garáž.
No fakt! Stál tam, bílý postarší lak, z 99% nezrezlý, funkční, se spoustou motorového tunningu. Asi se malinko v naší „vánoční“ lezavé zimě klepal. V Arizoně, odkud přijel, byl rozhodně zvyklý na jiné počasí. Jirka se spolehl na královéhradeckého renomovaného dovozce a po nějaké době čekání si splnil sen pořídit si ameriku. Podotýkám, že JIrka ještě studuje. Zřejmě si neřekl takové to obvyklé „to asi nikdy nebudu mít“ a nějak už to zařídil. Doporučuji tento přístup všem.
Ještě před dovozem pro jistotu nakoupil spoustu dílů do foroty za pár peněz, jak už to u těchhle vozů bývá a připravuje se na drobnou renovaci. Vzhledem k úpravám v motoru (svody, větší karburátor a bůhví co ještě ….) je ale asi nevyužije. V podstatě bude potřeba jen pohrát si s motorem a pošlechtit lak. Perfekcionisti by si samozřejmě auto mohli splést s puzzle a do nekonečna jej rozebírat a skládat, vkládat do něj miliony a dost možná se ani nesvézt. Mám ovšem ten dojem, že to nebude Jirkův případ. Zatím jej trochu vyčistil, vyndal zásobník do .45 a pár drobností od předchozího majitele a bude čekat na příznivější počasí.
A jak je ten svět malý, za chvíli mě měl vystřídat v garáži Ondra Truc, aby udělal testaci.
Mámo, máme v ulici nového kluka!
V létě budu mít doufám kámoše na projížďky a třeba si ty své žihadla taky někdy vyměníme.