Jezdit starým autě po krajině nebo jezdit okruhy? Na první máte možností spoustu, na to druhé výrazně méně. Je to dáno jednak počtem okruhů v České republice a jednak významně malým počtem lidí, kteří se nebojí zorganizovat nějakou možnost jezdit po okruhu pro ostatní lidi. Taky to stojí peníze, úsilí, lidi jsou nevděční, Putin na Krymu a chleba drahý, nemluvě o prezidentovi. Však to znáte.
Já se však seznámil s lidmi, kteří na tyhle kecy čas neplýtvají a skutečně něco vymyslí a dokonce i realizuji. Pro sebe i pro ostatní. Nejdřív pro sebe, protože až když si něco vyzkouší, jak to funguje, jak dát dohromady pár obdobných jezdců a nadšenců, taky jak se přitom nezrakvit, tak lze něco chystat pro jiné. Martin Dundálek s Karlem Kostroněm a Laďou Joklem se ti borci z Brna jmenují a mnozí je jistě znáte z Fordevru.
Kdo je nezná, vězte, že chlapci chodí čistě oblečení, zdraví starší lidi, umí poprosit a poděkovat, nosí s sebou i čisté kapesníky.
Po pár letech ježdění dvakrát v roce po Masecu (rozuměj Masarykův okruh v Brně) jako přílepek k ostrým hochům od tuningu se pustili do příprav něčeho pořádného. Výsledkem je nultý ročník Penrite Cupu (zde brněnský název naschvál neuvádím, aby mi pro nemravnost blog nezavřeli). Pohár se letos pojede na třech závodech, dva v Brně, jeden ve Vysokém mýtě, první už brzy – 11. dubna.
Kdo má v gaťách gule, hlavu rád zaplaví trochou adrenalínu střihlého endorfinem, v srdci sportovní chutě a hlavně v garáži auto starší roku 1990 nebo které se před rokem 1990 začalo vyrábět, nechť se dostaví. Na 40 aut se může závodů zúčastnit a nemusí se bát, že o auto přijde, pokud mu ovšem vlastní tunelové viděni na trati nezhatí aspoň trochu normální myšlení a nevyseká se sám. To by nebylo dobré. Jde o gentlemanské závody.
Nějaké ty podmínky samozřejmě jsou, ale nic extra omezujícího. Jezdit mohou jak závoďáky, tak i produkční auta, jen tak pro radost. Akorát musí mít střechu. Řidič kabrioletu musí nad hlavou mít svatozář od ochranného rámu. Oblečení se nevyžaduje dobové, za to nehořlavé. A přilba. Safety first, nikoliv umačkané ego rozlítlé po okolitých loukách a stromech, dá se to všechno pořídit z druhé ruky.
Asi nejlepší doporučení pro tuhle báječnou akci je účast mého guru Jiřího s jeho BMW 2800 CS. On je na svého miláčka moooooc hejsavej a na lidi opatrnej a jezdí s klukama už léta.
Já letos asi ještě nebudu moct, můj prudce závodní Maluch by asi vypadl z trati po závanech větru předjíždějících ostatních aut. Ale jednou! Jednou přijde den a i já si obléknu kůži Steva McQueena!
Vy navštivte jejich stránky a jeďte už letos. Objevíte se třeba i v telévizi, až ze závodu uděláme film!
