Blog o veteránech

Sedmá Křenovická jízda

Mohl bych napsat obvyklou reportáž o srazu, jako v mnoha jiných médiích. Vypadalo by to takto:

V sobotu 16.7.2016 se konal již po sedmé známý jihočeský závod veteránů Křenovická jízda v Křenovicích u Písku. Osmaosmdesát účastníků si změřilo síly v orientačním závodě vedeném po nádherných silnicích okolí Křenovic a písecka. Jízdy se účastnilo celkove 200 aut. Po závodě si všichni pochutnali na výborných klobásách a katově šlehu od místních dobrovolných hasičů, kteří pro tentokrát vyměnili stříkací hadice za vařečky.

Vtipné? Ani mi to nepřijde.

Zkusím to letos tak, že na blogu budou o Křenoviské jízdě články dva. Tento můj, z hlediska spolupořadatele. Druhé hledisko přidá kolega Vítek Čermák, který nás letos svou návštěvou poctil poprvé.

Já se zejména podělím o zážitek, že letos jsme museli vyvinout výrazně méně úsilí pro uspořádání našeho vrcholného veteránského svátku roku, a to skutečně díky místním hasičům. Je totiž rozdíl dohadovat se s různými kateringy, kteří chtějí svou jistotu výdělku tvořenou zejména klubovými penězi pro případ, že by se výtvory kateringu prodaly jen nedostatečně a mít zajištěnou stravu lidmi, kteří mohou prodat jídlo za lidovku a ještě mít z výdělku radost. Katering nám skutečně dělal vždy těžkou hlavu.

Podařilo se nám zajistit konečně skákací hrad pro děti, můj dlouhodobý sen. Pomohli jsme si navzájem s realitní kanceláří RE/MAX. Měl jsem velkou radost, že hrad byl v permanenci celý den – obsypán dětmi.

Obrovskou radost jsem měl, když jsem viděl spoustu zcela nových tváří a zcela nových vozů. Znáte tu nudu, když přijedete na akci a je tam furt to samé? Ti samí lidi, ta samá auta, ty samé klobásy, to samé pivo? Maximálně o někoho míň, koho už to přestalo bavit? I letos se nám učastnická obec rozšířila a obměnila, ovšem výrazně víc než kdy jindy. Že by mocný to facebuk? Těžko říct, marketingový průzkum jsme si nedělali. Můžeme se tedy pouze domnívat a nafukovat, že dobrá práce o sobě dá vědět sama.

Pamětní listy jsme letos nedělali. Vloni nám jich tři čtvrtiny zůstaly nepovšimnuty. Usoudili jsme tedy, že už o ně lidi nemají zájem. Pokud někdo postrádal tuto tradiční součást jízdy, omlouváme se mu. Našli jsme si sami ještě pár dalších drobných rezerv, ale není důvod je prát veřejně. Raději se z nich poučímě pro příště.

Tady je pár fotek z prvního úkolu. Docela se osvědčilo udělat jej hned na startu a dát tak seřazování zábavný šmrnc. Letos spolujezdci strkali za jízdy do pivních flašek kovovou šroubovnici tak, aby flaška nespadla. Jen si představte, co všechno se muselo zkoordinovat, aby byl úkol splněn úspěšně. Dost posádkám se to povedlo.

Zbývá než poděkovat partnerům – obci Křenovice, křenovickým hasičům, firmám RE/MAX a ZASPAS za přítomnost a spolupráci. Poděkuji i sám sobě, že jsem zvládl již po několíkáté odmoderovat celý sraz a trpělivě odpovídat na všetečné či rýpavé dotazy a taky za hodnotné ceny pro vítěze ze skladů www.veteranskyeshop.cz.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kokořínsko po čtvrté

Letošní zimu jsme opět doufali, že pojedeme Kokořínsko historic rallye na sněhu. Organizátoři moudře posunuli termín z obvyklého začátku února blíže k jaru, kdy v poslední době je větší pravděpodobnost tuhé zimy, aby mohlo zmrznout co nejvíce kytek. Nicméně ani tentokrát se nezadařilo. Víkend před i víkend po nadělilo jak blázen, a zrovna v ten správný víkend byly teploty lehce nad nulou.

Komentáře

2. Sraz youngtimerů

Ještě pořád, pět dní po skončení srazu jsem unavený. Ještě pořád mě však uvnitř těla hřeje pomyšlení na ty báječné čtyři dny, které jsem strávil přípravou a samotným srazem. Obklopen Petrem Jirsou a Radkem Kovářem, kteří se mnou sraz organizovali, Petrovou manželkou Markétou (svatou to ženou), jeho synem Petrem a také Aničkou Pajerovou ze Spolku Orlík – Sedlec, která

Komentáře