Blog o veteránech

Zn. ruším sbírku

Střední věk lidský vyznačuje se přehodnocením dosavadních hodnot, přístupu k životu a všeho, co dosud jeden nashromáždil. Potkalo to i mě. Někteří si toho i všimli.

Najednou jsem přestal mít hlad vlastnit všechny možné typy a značky aut. Mou nevýhodou bylo, že jsem se všemi chtěl jezdit, ne jen je mít schované někde ve stodole či z nich udělat veřejně přístupný sklad zvaný muzeum.

Snímek obrazovky 2013-02-07 v 11.59.59

Přestal jsem stíhat. Přestal jsem stíhat je dávat dohromady, jezdit s nimi, opravovat ty jednou opravené a starat se o ně, zařizovat papíry a testace, parkovat to někde atd. Byť jsem měl vydatnou pomoc od Kluci Truci.

Přiznám se, že jsem kdysi řešil nedostatek ježdění s youngtimery, tedy když jsem zrovna neměl žádného po ruce, koupí nového. Vždycky jsem si vysnil, že zrovna tenhle nový kousek nebude potřeba spravovat. Stejně byl. I když jsem jej dal „specialistovi“, párkrát jsem se spálil a má frustrace rostla. Už mě to přestalo bavit. Rozhodl jsem se sbírku zrušit. Ono, jestli to bylo možno nazvat sbírkou. Tímto slovem se většinou označuje ucelená skupina věcí alespoň přibližného charakteru. Nemám vyhraněný vkus a jsem otevřen každému typu či značce auta. Pro mě byl asi inspirací monacký kníže Rainier. Ten taky koupil co se mu líbilo. někde jsem četl jízlivou poznámku ohledně jeho sbírky aut, že byla neucelená a nelogická. Ať mu políbí prdel, si myslím. Sbírat si může kdo chce, co chce.

IMG_7740Snímek obrazovky 2013-02-07 v 11.36.41 IMG_2027

Nejdříve jsem pustil ty vozy, které byly nejlepší. Rvalo mi to srdce, ale Alfa Romeo Spider i Opel Diplomat prostě šly z domu. S prodejem Mercedesu 560 SEL jsem zažil tak hrůznou historku, že z ní mám materiál na video a uvažoval jsem, že na stuttgartskou značku zanevřu úplně. Nyní šlo do světa pár „projektů“, které mi jen zbytečně zabíraly místo. Opel Rekord, užovka, Wartburg, piáno, Solara. Nechal jsem snů o jejich reparaci a užití, jakkoliv jsem je měl rád a líbily se mi. Jejich prodej je taky dobrodružný, cílová skupina myslí a chová se o dost jinak než já.

IMG_0290

Něco si nechám. Paradoxně jsem si nejvíc oblíbil malucha a dost možná kvůli té historce s čínou ji dám trochu do pucu a nechám si ji. Je dost možné, že i Jaguár XJS mi zůstane. TO JE VŠE. Co bude dál, uvidíme. Se středním věkem jsem přehodnotil i sny.

Přeji mým bývalým láskám hodné majitele a majitelům zas hodně šťastných kilometrů.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kokořínsko po čtvrté

Letošní zimu jsme opět doufali, že pojedeme Kokořínsko historic rallye na sněhu. Organizátoři moudře posunuli termín z obvyklého začátku února blíže k jaru, kdy v poslední době je větší pravděpodobnost tuhé zimy, aby mohlo zmrznout co nejvíce kytek. Nicméně ani tentokrát se nezadařilo. Víkend před i víkend po nadělilo jak blázen, a zrovna v ten správný víkend byly teploty lehce nad nulou.

Komentáře

2. Sraz youngtimerů

Ještě pořád, pět dní po skončení srazu jsem unavený. Ještě pořád mě však uvnitř těla hřeje pomyšlení na ty báječné čtyři dny, které jsem strávil přípravou a samotným srazem. Obklopen Petrem Jirsou a Radkem Kovářem, kteří se mnou sraz organizovali, Petrovou manželkou Markétou (svatou to ženou), jeho synem Petrem a také Aničkou Pajerovou ze Spolku Orlík – Sedlec, která

Komentáře